Příznivý vliv cvičení

VLIV NA KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Osoby se sedavým způsobem žživota mají víc nežž o třetinu věštší riziko onemocnění ICHS (ischemická choroba srdeční) nežž osoby s tělesnou aktivitou (TA). Činí-li při této TA energetický výdej 3 500 kcal za týden, je riziko úmrtí na ICHS poloviční nežž při TA 500 kcal za týden. Podobně je výrazně většší pravděpodobnost přežžití první ataky infarktu myokardu u osob tělesně aktivních nežž u osob bez TA. Tělesná zdatnost je nezávislý prediktor mortality na kardiovaskulární onemocnění, zejména u zdravých mužžů středního věku. Nezanedbatelná je i skutečnost, žže TA výrazně zlepšuje u koronárních pacientů (a nejen u nich) kvalitu žživota, pozitivně ovlivňuje ostatní rizikové faktory ICHS a snižžuje náklady na zdravotní péči.

VLIV NA KYSLÍKOVÉ RADIKÁLY

I přes to, žže vyčerpávající práce sama o sobě vyvolá ve svalech t잾ký oxidativní stres, TA redukuje volné kyslíkové radikály a tím i lipidovou peroxidaci, jak zvýššením objemu mitochondrií, tak i zvýššením aktivity antioxidativních enzymatických systémů (glutation peroxidáza, superoxid dismutáza, kataláza). Tato skutečnost je zajímavá zejména proto, žže lipoperoxidy zaujímají centrální a sjednocující úlohu v patogenezi mnoha onemocnění (zánět obecně, ateroskleróza, trombóza, poruchy imunitní reakce, chronická plicní a revmatická onemocnění, některá maligní nádorová onemocnění, diabetes mellitus) a sehrávají důležžitou úlohu při stárnutí a tkáňové degeneraci.

POZITIVNÍ PŮSOBENÍ NA KARDIOPULMONÁLNÍ SYSTÉM

TA zvyššuje maximální kyslíkovou spotřebu (mimo jiné důsledek vzestupu zvětššeného maximálního tepového objemu a zvýššení extrakce a utilizace kyslíku v kosterním svalstvu) a snižžuje TF v klidu i při cvičení střední a submaximální intenzity (redukce relativního zatힾení a tím i únavy při submaximální práci). Kombinace zvýššené aerobní kapacity a optimální redukce tělesného tuku je nejefektivnější způsob redukce stresu a zatힾení (je zvl᚝šť významný u staršších osob, TA u nichž odstraňuje snadnou unavitelnost a zvyššuje psychickou a fyzickou výkonnost). Zvětššuje se end-diastolický a systolický objem při nezměněné tlouššťce myokardu a jeho nezměněné kontraktilitě. Při práci submaximální intenzity dochází ke zmenššení dvojitého produktu (obraz poklesu zatힾení myokardu a tím i snힾení jeho požžadavku na prokrvení a zlepššení výkonnosti). Zvětššuje se průsvit koronárních tepen a hustota kapilár v myokardu.

VLIV NA KREVNÍ TLAK

TA mírně snižžuje systolický i diastolický krevní tlak, a to u normotoniků i hypertoniků. I kdyžž se vlivem TA nemění bazální produkce katecholaminů, je příznivě ovlivněna citlivost buněčných receptorů efektorových tkání na tyto hormony. Nelze vyloučit, žže malý pokles TK je způsoben i poklesem hladiny inzulinu a poklesem tubulární reabsorbce Na+ v ledvinách.

VLIV NA CHEMICKÉ POCHODY V KRVI

TA zvyššuje aktivitu lipoproteinové lipázy a snižžuje aktivitu lecitin cholesterol acetyltransferázy; mimo jiné i těmito změnami je snힾeno riziko aterogeneze (redukce plazmatických triglyceridů, celkové hladiny cholesterolu, LDL- a VLDL-cholesterolu a vzestup HDL-cholesterolu, zejména HDL2-cholesterolu). Sedavý způsob zaměstnání zvyšuje potřebu inzulinu, TA působí opačně: redukuje jeho koncentraci (inzulin je samostatný rizikový faktor pro atherosklerózu) a zvyššuje citlivost svalových buněk na inzulin, stabilizuje sacharidový metabolizmus a zlepššuje glukózovou toleranci. Proto kontinuální a prolongovaná práce odpovídající intenzity je prevencí event. začátku hyperglykemického syndromu u dospělých a staršších osob.

VLIV NA SNÍŽŽENÍ HMOTNOSTI

Cvičením se zrychlují metabolické pochody, mobilizují se tukové rezervy a zvyššuje se celkový výdej energie. Tím lze snadněji zabezpečit odpovídající dodávku a vyvើenost nezbytné nutrice (redukce absolutního množžství potravy vede obvykle i k proporcionální redukci esenciální nutrice) a úsp칚ně řeššit redukci nadváhy. TA v kombinaci s vhodnou nízkoenergetickou dietou je nejefektivnější metoda předevšším pro redukci centrální obezity, která je u osob středního a vyššššího věku největšším rizikovým faktorem pro vznik diabetes mellitus, hyperlipoproteinémie, ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu a náhlé smrti.

VLIV NA PSYCHICKOU ČINNOST

TA snižžuje stres, anxietu, depresi a agresivitu, zlepšuje kvalitu spánku, zvyššuje sebevědomí a u staršších osob napomáhá zkrácení psychomotorického reakčního času (zlepššení koordinace a tím i možžnost zvládnutí denních úkolů).

VLIV NA SVALOVÉ A KOSTERNÍ FUNKCE

TA zvyššuje pružžnost a pevnost ligament a úponových ššlach (zvětššení počtu a objemu kolagenních vazivových vláken), ohebnost kloubů a zvyššuje svalovou sílu (účinnějšší aktivace motorických jednotek, později ev.hypertrofie svalových vláken), vytrvalost a tonus. Vzestup hustoty kapilární sítě a objemu mitochondrií a jejich enzymů v kosterních svalech zvyššuje oxidativní kapacitu nejen pro pyruváty, ale i pro volné mastné kyseliny a ketolátky, a tím při nezměněném průřezu svalového vlákna ššetří sacharidy. TA rovněž zvětššuje obsah minerálů v kosti; osteoporóza, která často doprovází klinický obraz menopauzy, můžže být pravidelným cvičením výrazně redukována.

VLIV NA KREVNÍ SYSTÉM

TA zvyššuje poměr mezi prostacyklinem a tromboxanem a tím snižžuje agregaci trombocytů při tvorbě atherosklerotického plátu. Podobně působí i pravidelným cvičením zvýššený plazmatický objem, snힾená viskozita krve a zvýššená aktivita plasminogenu.

VLIV NA PRACOVNÍ VÝKONNOST

TA zvyššuje produktivitu práce a pracovní kapacitu, snižžuje pracovní fluktuaci a snižuje počet pracovních úrazů.